Živý plot je ideálním řešením před nežádoucími pohledy, prachem a ruchem ze silnic, před silným větrem nebo pouze jako oddělení okrasné zahrady od užitkové apod.
Rostlin na živé ploty je mnoho.
Vyzkoušených, dostatečně mrazuvzdorných, přiměřeně rostoucích a na údržbu méně náročných už méně.
Častým požadavkem je RYCHLOST NÁRŮSTU ŽIVÉHO PLOTU. Je krásná představa, že jedno jaro vysázíme půlmetrové sazenice a za rok už budou o 1,5 až 1,8 m vyšší, jak občas slibují různé inzeráty. Ano, i takové rostliny existují, ale ta představa následné údržby, že každý rok bude třeba takový plot ostříhat a zkrátit o narostlých 1,5 m zelené hmoty, kterou je třeba odklidit a nějak zlikvidovat, už tak krásná není. A pokud to jeden rok nestihnete, tak vám rychle rostoucí živý plot povyroste o 3 m a udělá vám ze zahrady stinný háj. Pak už si nevystačíte pouze s plotostřihem, ale bude třeba použít i motorovou pilu.
Proto volba vhodného druhu na živý plot by neměla být impulzivní a závislá na tom, co kde zrovna nabízí ve výhodné akci, ale naopak velmi rozvážná.
Je třeba brát v úvahu, jak vysoký plot požadujeme, kvalitu a vlhkost půdy, možnost případné zálivky, šířku prostoru, kde se bude vysazovat, časové možnosti na údržbu již vzrostlého plotu, v případě výsadby na hranici se sousedem také dostatečnou vzdálenost od jeho plotu, abychom mohli udržovat živý plot ze všech stran apod.
Jaké jsou tedy možnosti?
Pokud máme dostatek místa a málo času na pravidelný každoroční sestřih, je nejlepší variantou volně rostoucí živý plot z okrasných keřů, např. zlatice, vajgélie, pustoryly, svídy, ptačí zoby, kaliny, tavolníky, šeříky, hortenzie stromkové apod.
V takovém plotě se rostliny sází na vzdálenost cca 0,7–1 m od sebe a cca 1–1,2 m od plotu. Údržba spočívá v občasné zálivce v prvních letech, poté v občasném vystříhání starých větví v předjaří. Výhodou je, že většina těchto keřů snese i radikální zmlazení.
Stříhané živé ploty
V případě omezeného prostoru se používá stříhaný živý plot.
Zde máme na výběr jehličnany nebo listnáče. Obojí má své výhody i nevýhody.
Jehličnany přirůstají sice pomaleji, ale zase je nemusíme v prvních letech tak často stříhat. Kolikrát začínáme řezat až dorostou do požadované velikosti.
Nevýhodou je takřka neměnný vzhled takové zelené stěny během roku. Řešením je občasné prosázení takové stěny skupinkou kvetoucích nebo pestrolistých keřů, popř. předsázení skupinkami nižších keřů, trvalek apod., kterým naopak taková zelená stěna vytvoří jednotné pozadí.
Nejvíce osvědčené druhy – jehličnany
Zeravy – tůje (Thuja occidentalis)
BRABANT
– rychle rostoucí kultivar
– roční přírůstek cca 30–50 cm
– v mládí řídší
– vzrostlý plot je třeba stříhat ze všech stran
MALONYANA
– pravidelně sloupovitě rostoucí kultivar
– i v mládí hustý
– roční přírůstek cca 20–30 cm
– u vzrostlého plotu je možné stříhat pouze vrchní část, střih ze stran není nutný, takže zabere mnohem méně času
SMARAGD
– nejpoužívanější kultivar
– pravidelně, kuželovitě rostoucí
– roční přírůstek cca 20–30 cm
– u vzrostlého plotu je možné stříhat pouze vrchní část, střih ze stran není nutný
– sytě zelenou barvu si drží i během zimy, nehnídne
Zerav řasnatý (Thuja plicata)
– rychleji rostoucí
– poněkud hrubší vzhled než předešlé
– vhodné kultivary: Gelderland, Dura, Fastigiata
Všechny tyto druhy jsou množeny řízkováním, tedy vegetativně, čímž si zachovávají jednotné vlastnosti matečné rostliny. Jedinci v takovém plotě jsou vzhledově stejní.
Pozor na tůje množené semenem. Bývají levnější, zpočátku sice rychleji narůstají, ale jsou řídké, v dospělejším věku hodně rozdílné (řídké, husté), na zimu získávají nahnědlou barvu a v neposlední řadě nezapřou svůj původ semenáčků a samy bohatě nasazují semena – malé šištičky v prvním roce zelené, v dalším hnědé. Bohužel nepříliš okrasné.
Cypřišky (Chamaecyparis)
Především Lawsonův v kultivarech:
COLUMNARIS GLAUCA
– výrazně namodralý, atraktivní vzhled
– často nabízený v marketových akcích
– při výsadbě rostlin s balem se někdy obtížně ujímá
– často pár let přežívá, než odumře celý
– o něco méně snáší řez než zeravy – tůje
Tisy (Taxus)
Především tis červený (Taxus baccata):
– pomaleji rostoucí, ale dlouhověký
– na vyšší ploty cca 1,5–2,5 m je vhodné použít rostliny množené semenem
– ty mají díky terminálním výhonům rychlejší růst a jsou pevnější a odolnější proti těžkému sněhu
– na nižší ploty lze použít řízkované sloupovité kultivary
– vlivem obtížnější množitelnosti a pomalejšího růstu jsou tisy cenově náročnější
Běžně se výše uvedené druhy sází na vzdálenost cca 50–60 cm dle kultivaru.
Listnáče
Listnáče sice rychleji přirůstají, ale aby byly dostatečně husté, je nutné již od výsadby seřezávat minimálně jednou ročně, lépe i dvakrát do roka.
Do našich podmínek jsou vhodnější opadavé než stálezelené, které při tvrdších zimách namrzají a někdy hůře regenerují.
Stálezelené výjimky
Hlohyně šarlatová (Pyracantha)
– stálezelená, trnitá
– bílé květy, oranžové, červené nebo žluté plody
– výborná na neprostupné živé ploty
– i když někdy může namrznout, dobře a rychle obráží
Krušpánek, zimostráz (Buxus)
– stálezelený, hustý
– takřka nenamrzající
– pomaleji rostoucí, vhodný spíše na nižší plůtky do 1 m
Opadavé listnáče na vyšší živé ploty (cca 1,5–2 m)
Ptačí zob poloopadavý (Ligustrum vulgare Atrovirens)
– hustý, dobře větvící
– list udrží dlouho do zimy
– vhodný do stříhaného i volně rostoucího plotu
– naprosto zimovzdorný
Ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium)
– atraktivní, lesklý větší list
– zelený list udrží dlouho do zimy
– rychleji roste do výšky, ale hůře větví do stran, proto bývá odspodu holý
– při tvrdých zimách může namrzat
Habr obecný (Carpinus betulus)
– rychleji rostoucí, nenáročný
– nutný pravidelný řez, aby nepřerostl
– suché listy vydrží na rostlinách dlouho do zimy
Buk lesní (Fagus sylvatica)
– rychleji rostoucí, nenáročný
– atraktivnější lesklý list než u habru
– suché listy zůstávají na rostlinách až do jara
Tavolník Van Houtteův (Spiraea vanhouttei) — obrázek v úvodu článku
– bíle kvetoucí, hustý, nenáročný
– možno použít jako stříhaný i volně rostoucí
Bobkovišeň lékařská (Caucasica)
Závěrem
V případě zájmu vám s výběrem rádi poradíme přímo v zahradě, spočítáme množství potřebných sazenic a v případě většího množství vám uděláme individuální nezávaznou cenovou nabídku.
Po dohodě vám můžeme rostliny dovézt přímo až na vaši zahradu.